Transfuziologie a hematologie dnes 2/2015

Dátum: 04.07.2015 15:36
Vec: Hematologická literatúra


Obsah posledného čísla časopisu z júna 2015

VON WILLEBRANDOVA CHOROBA
Autoři: Smejkal P.

Je pravděpodobné, že pacienta s von Willebrandovou chorobou má ve své péči každý hematolog, ne vždy je však choroba u pacienta diagnostikovaná a naopak ne vždy tato choroba vyžaduje léčbu. Autor uvádí základy patofyziologie choroby, její diagnostiky a léčby s upozorněním na některé aktuální a problematické oblasti.

HODNOTENIE TERAPEUTICKEJ ODPOVEDE V KOSTNEJ DRENI U PACIENTOV S VYSOKORIZIKOVÝM MYELODYSPLASTICKÝM STAVOM
Autoři: Vašeková P., Plank L., Szépe P. a kol.

Myelodysplastický syndróm (MDS) je definovaný ako heterogénna skupina klonálnych ochorení hemopoetických kmeňových buniek kostnej drene (KD), ktorá sa prejavuje inefektívnou hematopoézou, morfologickou dyspláziou a periférnou cytopéniou v jednom alebo viacerých krvných radoch. Klinický priebeh ochorenia je variabilný a individuálny, na jednej strane môže viesť k postupnému vzniku fatálnych cytopénií, na strane druhej k vzniku sekundárnej akútnej myeloidnej leukémie (AML). Diagnostika ochorenia vyžaduje úzku koreláciu klinického obrazu, laboratórnych parametrov a štandardizovaného zhodnotenia biopsie kostnej drene. Aj napriek istým pokrokom v liečbe pacientov s vyšším rizikom (IPSS skupiny „INT-2” a „high”) sú súčasné terapeutické možnosti obmedzené. Do úvahy prichádzajú alogénna transplantácia hemopoetických kmeňových buniek, chemoterapia, podporná liečba a hypometylačná terapia.

MONOKLONÁLNÍ PROTILÁTKY V LÉČBĚ MNOHOČETNÉHO MYELOMU
Autoři: Jelínek T., Všianská P., Hájek R.

Monoklonální protilátky jsou jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících skupin látek v léčbě nádorových onemocnění. První protilátkou zavedenou do hematologické praxe byl rituximab, který přinesl významné zlepšení léčebných výsledků u celé řady B-lymfoproliferací, ale jeho efektivita u mnohočetného myelomu (MM) byla nízká. V léčbě MM tedy zatím není schválena žádná monoklonální protilátka, nicméně několik velmi perspektivních molekul je v posledních fázích klinického testování. Zejména daratumumab (anti-CD38) a elotuzumab (anti-CS1) prokázaly výjimečnou efektivitu ve studiích fáze I/II. Jejich vedlejší účinky byly minimální, což je důležité pro jejich zařazení do kombinací s dalšími toxičtějšími léky jako jsou inhibitory proteasomu či imunomodulační látky. V tomto souhrnném sdělení jsou popsány nejperspektivnější monoklonální protilátky, které se v procesu klinického testování dostaly nejdále. Pozornost je věnována i přesnému mechanismu účinku a důvodům proč jsou efektivní právě u mnohočetného myelomu. Pokud se potvrdí dosavadní výsledky i ve studiích fáze III, mohly by se monoklonální protilátky stát nedílnou součástí léčby této plazmocelulární dyskrazie a svým unikátním mechanismem účinku přispět k dalšímu zlepšování celkových výsledků.

POKROKY V LÉČBĚ AKUTNÍ LYMFOBLASTICKÉ LEUKEMIE DOSPĚLÝCH
Autoři: Hrabovský Š., Folber F., Šálek C. a kol.

Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) je onemocněním převážně dětského věku, u dospělých patří mezi vzácné choroby. Prognóza a léčebné výsledky dospělých pacientů jsou sice zatím velmi neuspokojivé, v posledních letech však dochází k množství nových objevů. Tato práce je souhrnným přehledem aktuálních témat v oblasti diagnostiky a léčby akutní lymfoblastické leukemie dospělých. Zaměřuje se na minimální zbytkovou nemoc a její prognostický význam, nové poznatky v oblasti genetiky onemocnění, především mutace genů IKZF1 (Ikaros), NOTCH1 a nové prognostické kategorie Ph-like (BCR-ABL1-like) ALL a early T-cell precursor (ETP) ALL. Dále je uveden přehled nových testovaných léků, převážně monoklonálních protilátek a jejich konjugátů.

PROJEKT MYELODYSPLASTICKÝ SYNDROM NA SEVERNÍ A STŘEDNÍ MORAVĚ
Autoři: Starostka D., Rohoň P., Adamová D. a kol.

Primárním cílem projektu byl sběr údajů o výskytu MDS a jeho léčbě na severní a střední Moravě. Sekundárním cílem projektu bylo zpřesnění diagnostiky a prognostické stratifikace MDS v uvedeném regionu. Údaje o nově diagnostikovaných případech MDS a MDS/MPN byly evidovány po dobu 1 roku v regionu s populací 2,2 milionu obyvatel. Sledované údaje zahrnovaly: pohlaví, věk v době diagnózy, kategorie MDS a MDS/MPN dle WHO klasifikace, rozlišení na primární a sekundární MDS, IPSS, PS dle WHO, komorbiditu a způsob léčby.

KVANTIFIKACE OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE V OBORU HEMATOONKOLOGIE
Autoři: Zítková M., Mayer J., Král Z. a kol.

Optimální počet ošetřovatelského personálu, včetně odpovídajícího kvalifikačního zastoupení, je pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče nezbytný. Do procesu kvantifikace ošetřovatelské zátěže vstupuje mnoho proměnných, současné aktivity se soustřeďují především na vytváření komplexních dat souvisejících s realizovanou ošetřovatelskou činností v jednotlivých medicínských oborech. V rámci šetření byla u 3 929 pacientů specializované kliniky objektivizována ošetřovatelská zátěž a sledován reálný počet personálu, který se na péči podílel. Mezi základní výstupy analýzy lze zařadit objektivizaci ošetřovatelské zátěže včetně stanovení potřebného času na realizaci speciální a základní ošetřovatelské péče, zhodnocení dalších parametrů ošetřovatelské zátěže a především stanovení optimálního personálního obsazení v oboru hematoonkologie. Celkový potřebný čas na ošetřovatelskou péči na 1 pacienta a 24 hodin byl zjištěn v rozsahu 250 minut. Optimální výše potřebného úvazku ošetřovatelského personálu na 1 lůžko byla stanovena 1,2. Pro stanovení adekvátního kvalifikačního zastoupení ošetřovatelského personálu je možné použít zjištěné poměrné zastoupení základní a speciální ošetřovatelské péče 10,7 % : 89,3 %. Přestože prezentovaná data odrážejí konkrétní situaci daného pracoviště, jsme názoru, že jsou použitelná při plánování personálního obsazení i na ostatních pracovištích, jejichž medicínské zaměření je shodné.







Tento článok je z Slovenský hematolologický portál
http://www.hematology.sk

URL tohoto článku je:
http://www.hematology.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=770